Slavná adresa ukrývá fascinující příběhy. Vítejte v Downing Street č. 10

Představte si ulici, kde se každý den odehrávají dramata a rozhodnutí, která ovlivňují i celý svět. Není to dějiště nové britské kriminálky, ale místo, kde realita překonává fikci. Downing Street, domov britských premiérů. Za kamennou fasádou skrývá víc zvratů než průměrný díl seriálu Hra o trůny. Co se za proslulými černými dveřmi s číslem 10 také odehrálo, přijel do Prahy poodhalit Sir Anthony Seldon.

Kdo by čekal, že bývalý prorektor Buckinghamské univerzity a přední současný historik, pedagog, komentátor či politický spisovatel Anthony Seldon (*1953) bude zastupovat omšelé muže sotva šeptající monotónním hlasem snadno zapomenutelná hesla, mýlil by se. Tento energický muž, autor a editor více než 40 knih o soudobých dějinách, politice a vzdělávání, umí strhnout tím nejvytříbenějším vyprávěním. Spoluzakladatel a první ředitel Centra pro soudobé britské dějiny je i čestným historickým poradcem Downing Street 10. Tedy sídla úřadu britských premiérů, mezi nimiž najdeme legendárního Churchilla, železnou lady Thatcherovou i kontroverzní Theresu Mayovou. Anthony Seldon o nich ví všechno.

Ve své knize The Impossible Office?: The History of the British Prime Minister, jíž v naší metropoli představil, odpovídá na to, proč úřad premiéra vydržel déle než jakýkoli jiný demokratický politický úřad. Zkoumá v ní až intimní detaily a prožitky životů jednotlivých premiérů – včetně nedávného střídání Johnsona, Trussové a Sunaka – a uvažuje nad tím, kdo byl nejefektivnější a proč. V krásném interiéru britské ambasády ale také inspiroval k zájmu o samotné sídlo úřadu, jehož historie je sama o sobě fascinující. Posuďte sami...

Vše odstartoval nevídaný dar. Na počátku 17. století začal psát příběh Sir George Downing (1623–1684), anglo-irský diplomat a finanční reformátor s předvídavostí koláčku štěstí, který nechal v Londýně vystavět řadu domů. I na pozemcích, jenž kdysi tvořily starověké římské, anglosaské a normanské hradiště. "Proradný darebák a nevděčný ničema," popsal jej ve svém unikátním deníku anglický spisovatel Samuel Pepys (1633–1703). I tak jeho jméno zůstává dodnes živé.

Udělejme střih do roku 1732, kdy jeden z domů daroval vděčný panovník Jiří II. (1683–1760) Siru Robertu Walpoleovi, považovanému za prvního britského předsedu vlády. Ano, byl to onen dům na Downing Street. "On ale odmítl nemovitost jako osobní dar. Souhlasil však s tím, že jej přijme jako oficiální sídlo prvního lorda ministerstva financí, k němuž funkci, jíž Walpole zastával přes 20 let, nechal připojit navždy," uvedl Anthony Seldon. Vlastně šlo o dva domy. Walpole je začal obývat až po propojení a rekonstrukci. Budova nesla ještě číslo 5, až do roku 1779.

Legenda praví, že dnes na Downing Street nesídlí jen živí (a politicky angažovaní), ale i duchové dob minulých. Možná bývalí premiéři, kteří se snaží ujistili, že jejich nástupci drží britské pořádky za správný konec. Možná zůstávají kvůli čaji a sušenkám zdarma. No, jediným, kdo tu prý vážně ducha viděl, byl Harold Wilson (1916–1995). Jemu a paní na úklid se prý nezávisle na sobě zjevila dáma v růžovém. To ale není jediné tajemství zdí významného objektu. "Typická cihlová zeď není ve skutečnosti černá. Původně měla žlutý odstín, ten změnila dvě století znečištěného ovzduší Londýna," odhalují historikové. Dnes ji pokrývá černá omítka pro zachování historického vzhledu.

Původně se nezdálo, že dům vydrží – stál na podmáčeném terénu, chatrné základy podpíraly nepříliš kvalitně a nákladně provedenou stavbu. Měla mnoho nešvarů, trápila jí plíseň a vše, co opravdu v domě nechcete. Pomohlo až několik rekonstrukcí včetně té po roce 1960 za více než milion liber. Ve starých i novějších zdech Downing Street se ale vždy neodehrávaly je britsky důstojné aktivity. "Jedním z nejexcentričtějších obyvatel byl patrně William Ewart Gladstone (1809–1898). Tento přísně vyhlížející muž chodíval v noci do vyhlášené čtvrti Soho, kde jaksi sbalil jednu nebo dvě dámy lehkých mravů. Ty se pak v domě snažil přimět k tomu, aby vykročily na novou, důstojnější a mravnější cestu životem."

Mnoho premiérů zde zanechalo stopu, jiní tu třeba ani nebydleli. Například vánoční tradice sem vnesla spolu s prvním vánočním stromkem až Margaret Thatcherová (1925–2013). Pohostinnost Downing Street č. 10 poznal i Mahatma Gandhi (1869–1948), samozřejmě špičky světové politiky. Uvnitř se prožívaly obavy i radosti, někdy i rozladění. "Důkazem je například ikonická fotografie Winstona Churchilla (1874–1965), na které se opravdu mračí jako mrzout. Za to mohl fotograf, který Churchillovi těsně před stisknutím spouště odebral doutník. Dým mu totiž šel přímo do objektivu," uzavřel Anthony Seldon.

Chcete-li zjistit víc o osazenstvu domu, který známe i z filmu Láska nebeská (2003), kde hostil Hugha Granta (*1960), i online si lze pořídit zmíněnou knihu The Impossible Office?: The History of the British Prime Minister. Při své návštěvě Británie pak tohle místo určitě nesmíte minout. "Downing Street 10, sídlo britských premiérů od roku 1735, soupeří s Bílým domem o pozici nejdůležitější politické budovy na světě. Za jejími černými dveřmi se za posledních 275 let přijímala nejdůležitější rozhodnutí ovlivňující Británii," doplňuje oficiální web. A prostřednictvím internetu se sem také můžete vydat třeba hned: https://artsandculture.google.com/u/0/partner/10-downing-street.

Vytvořeno pro Blesk.cz, 16. 3. 2025.