Před 45 lety zemřel světák Jan Libíček (†42): »Veselý tlouštík« miloval jídlo a měl hrůzu z lékařů

Stačilo, aby se mihl na plátně či obrazovce a bylo jasné, že se divák bude bavit. Život Jana Libíčka (†42) přitom nebyl procházka růžovou zahradou.

Veselé, vzácně smutné či vážné, ale zásadně nezapomenutelné postavy pro čtyři desítky celovečerních filmů a stejný počet televizních inscenací stihl Jan Libíček (†42) vytvořit za pouhých deset let. Vždy uměl rozesmát kolegy a hlavně diváky. "V jádru jsem přitom smutný člověk," říkával však herec. Měl také proč. Zlínský rodák ještě jako Jan Rudolf (tak se dříve jmenoval) musel ve 12 letech zvládnout fakt, že jeho psychicky nemocná matka jej přestala poznávat. Když pak v roce 1949 přišel i o otce, teprve vstupoval do dospělosti. jeho kroky pak vedly do Prahy, kde nejprve odmaturoval a pak zkusil i DAMU, kam s ním do ročníku chodili i Luděk Munzar (†85) nebo Jiřina Bohdalová (88).

Šel z role do role

I když školu nedokončil, poprvé stanul na jevišti v roli kaplana ve hře Alexandra Fredra Dámy a husaři roku 1958. Osm let poté se objevil jako dozorce ve snímku Kdo chce zabít Jessii? (1966) a od té doby točil pořád až do roku 1974, kdy 24. května zemřel přímo během natáčení filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Režisér Václav Vorlíček (†88) v životopisné knize Pane, vy jste režisér vzpomínal: "Libíček byl velice vážně nemocný člověk. Zpětně víme, že měl těžkou cukrovku, ale zřejmě o tom nevěděl ani on sám." Roli po něm pak převzal Zdeněk Řehoř (†74). "V životě jsem nezažil nic veselého, mám na to prostě smůlu," řekl krátce před svým odchodem muž, který rozesmíval celé generace.

Dva démoni: strach a přejídání

Libíček celý život prožíval až panickou hrůzu z lékařů. Zposobila ji zkušenost s matčinou nemocí, jež ji uvěznila v sanatoriích, i otcova rakovina. Kromě cukrovky měl problém s ledvinami, k lékařům ale nechodil. "Pomůže mi příroda," říkával. Dalším Libíčkovým démonem byla chuť k jídlu a pití. Přestože trpěl komplexem z nadváhy (vážil až 150 kilogramů), byl schopen spořádat tři večeře a zapít je 17 pivy, půllitr na jeden zátah.

Nejvýraznější role

Po celý svůj tvůrčí život toužil Libíček po vážné a hluboké roli ve filmu, kde však dostával zejména úlohy veselých kumpánů a satirických postaviček. Mezi jeho zásadní role v divadle patřil král Ubu (1964) ve stejnojmenné hře Alfreda Jarryho v Divadle Na zábradlí. ve filmu to pak byli fasádník Petrtýl (Světáci, 1969), kuchař Bobo (Pane, vy jste vdova!, 1970), psychiatr (Dívka na koštěti, 1971) nebo preceptor (Tři oříšky pro Popelku, 1973).

Vytvořeno pro Deník Aha!, 25. 5. 2019